Jak počítáme čas?

Stolní kalendář, fotokalendář, nástěnný kalendář, malý kapesní kalendář v peněžence nebo kalendář v mobilu, ale i skutečnost, že máme sedm dní v týdnu nebo že se zrovna píše rok 2011 jsou skutečnosti, které jsou v našem každodenním životě natolik samozřejmé, že si ani neuvědomujeme, že měření času je jednou z nejdůležitejších a vlastně i nejstarších operací v historii naší civilizace. Orientace v čase je vlastně jedním z primárních předpokladů vzniků společností jako takových a tak, nadneseně řečeno, můžeme významnost schopnosti měřit čas pro vývoj a fungování společností přirovnat například ke schopnosti rozdělat oheň.

Kalendář, neboli latinsky calendarium je odvozeno od slova calendae, které se ve starém Římě používalo jako slovo označující svátky novoluní, je abstraktní systém pro členění a orientaci v čase a to v periodikách dnů, měsíců, ročních období a delších úseků. Měření času a jeho členění hrálo v minulosti zásadní roli především pro celoroční plánování pro společnosti zaměřené na zemědělství a pastevectví. Kalendáře také bývají často jedinými písemnostmi, které se po nejstarších civilizacích dochovaly. Například tak zvaný kipu, kalendář, který používali Inkové, je druhem kalendářního zápisu, kdy na hlavní šňůře byly uvázány kratší barevné provázky, na nichž vázané uzlíky různých barev a velikostí představovaly čísla desítkové soustavy.

Kalendář, který používáme dnes, má svoje kořeny v již zmíněném starém Římě (například měsíce jsou pojmenovány podle jmen bohů či jejich pořadových čísel) a během doby několikrát změnil svojí podobu. Jeho nejvýznamější reformou je úprava provedená papežem Řehořem XIII v roce 1582, kdy na místo svého předchůdce, Juliánského kalendáře, byl zaveden kalendář Gregoriánský (Gregoriánský jelikož Řehoř se latinsky řekně Gregoriu). V následujících letech byl pak Gregoriánský kalendář postupně zaveden ostatními katolickými zeměmi, v některých zemích byl přijat až začátkem dvacátého století. Nicméně je to právě Gregoriánský kalendář, který se v současnosti celosvětově používá pro měření času.

Tento moderní kalendář patří do skupiny kalendářů nazývané lunisolární, který kombinuje prvky lunárních a solárních kalendářů. Za počátek dne je pokládána půlnoc, dále pak tento druh kalendáře kombinuje týdny, které se člení na sedm dnů, a různě dlouhé měsíce. Za počátek roku je v tomto systému měření považován 1. leden a za počátek letopočtu pak domnělý rok narození Ježíše Krista.